středa 11. dubna 2018

Šaty neobyčejné...

už jen tím, že nejsou ani trochu elastické :) Střih je podobný jako u těch obyčejných s Minnie, jen trochu přihlédnuto ke změně materiálu. A hlavně - premiéra skrytého zipu a příslušné patky. Zázrak! :) Každopádně jsem tímto vynálezem nadšená a odmítám se nadále zipů stranit.

Trochu jsem (ex post) u odbornic řešila, jak se takový límec zpracovává poctivě řemeslně, tak příště to ještě trochu poladím. Hrozně se mi na Markétce líbí :)



Neobyčejnost šatů pak byla podtržena jejich premiérou na zápisu ve škole. Už je to velká holka...


































Po zápisu ještě s kamarádkou / budoucí spolužačkou na zmrzlinu.


Nejen budoucím prvňákům přeju krásně barevné jaro :)

středa 28. března 2018

Kapky deště na kabátě

Už byl potřeba, ten původní vínový dosloužil s podzimem a od té doby jsem hledala, z čeho ušít další. Jakkoli se mi docela líbí vzorované softshelly, mám s nimi dost problém, že se pak bunda / kabát horko těžko ladí s dalšími kusy oblečení. Ale Markétka se na jednobarevný úplně netvářila, tak jsme hledaly a hledaly, až jsme v naší oblíbené Zašité kavárně narazily na kapky deště, což pro mne byl přijatelný kompromis.
Přes zimu jsem to odkládala, pak zase trochu nestíhala, ale zachránily mne jinak nepříjemné březnové mrazy - přinesly mi pár dní navíc a konečně jsem ho stihla ušít. Pár kapek jsme pokryly reflexním povrchem a provedly testy na slunci i v dešti. Schváleno. Takže jaro, už můžeš!!





































Střih: Ottobre 4/2015

pátek 23. února 2018

Obyčejné šaty z teplákoviny

to měly být. A zase se to zvrtlo. Šaty byly potřeba moc, látka byla schválena (sice koupená na tepláky, ale taková drobná změna na tomhle blogu nikoho nepřekvapí). Jen z toho jaksi zase vyšla róba. Ovšem slečna je dost nadšená a o to tady jde, to si musíme přiznat.

Střih je na základě tuniky z ottobre, poměrně štíhlý v těle a hlavně v rukávech, tak jsem při došívání trochu trnula, jak se s tím Markétka a tahle látka s minimem elastanu (kdo ví, jestli vůbec) vypořádá. Ale umí si to obléct i svléct, takže ok.


Výstřih jsem tentokrát udělala opravdu šatově, s podsádkou, a jsem zvědavá, jak to po pár nošeních a hlavně praních bude vypadat. Zpětně mě teď napadá, že to asi chtělo podložit... no, pozdě bycha honit, snad si příště vzpomenu včas.

Rukávy jsem chtěla trochu povolovací, takže jsou začištěné overlockem a záložka je přichycená téměř neviditelnou monofilovou nití. Uvidíme, jak se to vysráží atd., nějaká rezerva tam je.








Nějaké obyčejné šaty bychom ještě potřebovali, tak jsem sama zvědavá, jak to dopadne ;)

Střih: základ z Ottobre 1/2015, model 23

sobota 10. února 2018

Softshellová (ne)premiéra

Minule jsem tu slibovala, že se vrhnu na nějaký kousek pro Markétku. A že by potřebovala! Ale pak se trochu nečekaně zpoza obzoru vynořily hory a já začala přemýšlet, v čem asi Filipa vypravím do sněhu. Že bych konečně (konečně!) ušila ten overal, co jsem kdysi nastříhala pro malou Markétku?
Byl to úplně první softshell, který jsem koupila. A abych hned nezničila relativně drahou neznámou látku, overal jsem nastříhala a trochu doplněné zbytky použila na svůj první zkušební softshellový kus - kočičí kalhoty. Jak tak koukám, jsou to právě čtyři roky! :)
Od té doby softshellový šuplík blogu výrazně nabobtnal. Mám ten materiál na šití, nošení i údržbu moc ráda, a i když si kolikrát říkám, že všichni mají, co právě potřebují, téměř vzápětí vlastně s potěšením zjistím, že už je čas vymýšlet další kousek. Nastříhaný overal ale pořád ležel na dně šuplete a vlastně nějak nebyl potřeba. I letos jsem Filipovi zkusila obléknout loňskou kombinézu a ukázalo se, že se do ní pořád pěkně vejde. Ale stejně, představila jsem si dlouhé válení ve sněhu a potřebu občas něco sušit...

Tak jsem ho ušila. Střih je ze starého Otobre. Trochu jsem byla zaražená těmi rozměry. Velikostně by měl na Filipa přesně sedět, ale zdálo se mi, že by se do něj vešel dvakrát. Všechno hrozně široké, volné, neforemné. Trochu mne to odrazovalo a vlastně mě to moc nebavilo. Asi i kvůli tomu tam nejsou žádné vychytávky a zdobení, jen na kapuci tradiční brzdičky a vzadu dva široké reflexní pruhy. Rukávy a nohavice jsem jenom prostě stáhla do gumy a nakonec to strčila do tašky na hory jako nejposlednější zálohu, když všechno ostatní selže.

Asi víte, jak to dopadlo :) Doma pěkně padnoucí kombinézce se při prvním větším pohybu vyhrnovaly nohavice z bot a do rukávů zase lezl sníh. Hned při druhém výpadu na sníh jsem Filipa oblékla do nově ušitého skafandru a s postupným nadšením sledovala, že všechna ta volnost a určitá neforemnost působí absolutní svobodu pohybu. A když i po poněkud nekonstruktivním vztekání a lezení na poštěrkované silnici zůstal materiál jako nový... hrozí, že to bude můj oblíbený kousek a třeba ho ještě nějak dozdobím ;)



Určitě ale musím doplnit gumičky, které se mi osvědčily už u Markétčiných bund - jednoduchá finta na lepší udržení rukavic funguje docela spolehlivě.

























A tady pár fotek z akce, především babičce pro potěšení :)



středa 17. ledna 2018

Zásoba - bodýčka a tričko pro Filipa

Nepřišlo to tak náhle a akutně jako s pytlem na spaní, ale bylo jasné, že určité druhy se ve Filipově šatní komodě blíží k vyhynutí. V první řadě body s dlouhým rukávem. Starší kusy by se sice daly prodloužit tím opatentkovaným vynálezem (extendor?), ale pořád na nich zůstávají už krátké rukávy a to mi na zimu vadí.



Jako první jsem myslela na krtčí látku ještě z minulých zásob. Krtek je dost oblíbený a díl s autíčkem vzbuzuje dlouhodobě velké vášně. Protože jsem ale chtěla bodýčka dostatečně dlouhá, aby přežila standardní i sušičkovou srážlivost, krtka nakonec nebylo dost. Je z něj "jen" tričko, které bylo taky třeba.





Do party ke krtkovi je bodýčko z kombilátek k Fiškusovi rovněž ze Stoff & Liebe. Tenkrát jsem neodolala těm pruhům. Příšerky na přední stranu už byly takový bonus od spoluobjednatelky (nevíte někdo, jak se jim tady u nás říká?). Vzadu jsem naaplikovala Fiškuse z postranní lišty látky, ale občas si říkám, jestli bych si to neměla zopakovat. Určitě by to přišití mohlo vypadat líp.



Tohle bodýčko bylo taky první, které jsem obšívala. Nechtěla jsem tentokrát na lemy použít coverlock, hlavně z pohodlnosti a z důvodu větší jistoty při práci s overlockem. Takže lem není na třetiny, ale přišitý jako náplet a prošitý. Dost jsem bádala nad tím, jak to na těch křivkách dole u nožiček změřit a natahovat / nenatahovat. První bodýčko to trochu odneslo, vypadá drobátko nevyrovnaně, ale na Filipovi to vypadá i funguje naprosto bez potíží.

U těch dvou dalších to šlo už trochu líp, ale ještě párkrát by to chtělo. Zcela v duchu hesla mého bývalého šéfa: To je o prvních sto... Ale do patnácti je Filip kvůli mně nosit nebude ;)



U krku (na zapínání) tenhle způsob lemu není úplně ideální - neschová tak dobře všechno to šití. Ale to, že mi to stroj ušije a prošije relativně s jistotou a celkem elegantně, u mne převážilo. Z lícu je všechno, jak má být, a z rubu to vypadá přijatelně korektně. Nicméně až někdy nebudu tolik pospíchat, ještě to lemování i přes všechny záhyby a záložky s coverlockem vychytám :)



Mimochodem, narazila jsem během dnů, kdy jsem to šila, v jedné diskusi na fígl s nůžkami - naplocho poklepat na šev a ten se tak nějak zploští a ztvární. Pro mne úplné novum, přitom jednoduchost sama. Funkčnost při provazování na COLu jsem zatím nevyzkoušela, ale jinde ano. Velmi účinné.








Snad nám tahle zásoba nejakutnější potřebu překlene. Je na čase ušít zase taky něco pro Markétku!