středa 10. února 2016

Už to u nás zase cinká - zapínací svetřík

K šicímu stroji se už sotva vejdu, a tak jsem stále častěji k nalezení na gauči s jehlicemi v ruce. Nějak to na mě vlezlo a nejraději bych pletla pořád. (Asi se duchem vracím do svých středoškolských let, kdy si mě někteří učitelé pamatovali jen podle jehlic.) Tak jen doufám, že hromádky klubíček nebudou narůstat tak rychle jako zásoby v látkové skříni, protože každopádně mnohem pomaleji ubývají.
Materiál na tenhle svetřík jsem ale koupila už před loňským létem, abych byla vybavená na dlouhé dovolenkové večery. Měla jsem před očima jeden Markétin svetr, podle kterého že to chci plést, ale tak nějak jsem trochu začala a pak trochu nevěděla, jak přesně chci pokračovat, a nakonec šla práce brzy po dovolené k ledu. Ale po Vánocích jsem se čím dál častěji přistihla na některém z pletacích blogů - a obzvláť pečlivě jsem vstřebávala systém pletení v kuse odshora dolů. To mě lákalo, protože sešívání pleteniny mě opravdu nikdy nebavilo. Nakonec jsem hmátla do skříně, upletený kus rozpárala a nahodila na čerstvě koupenou kulatou jehlici. Inspiraci, jak přesně do toho, jsem v základu našla u Barvínka. Přesná představa se v průběhu pletení sedla ještě malinko dousazovala, ale to bych jinak nebyla já.
Nakonec tedy klasický rozepínací svetřík. Má trochu širší rukávy (a to jsem je už jednou v podstatě celé přeplétala) - to musím ještě promyslet, jestli jsem moc neprotáhla sedlo? - bála jsem se, aby to Markétce přes její poctivé bříško nebylo úzké. A nebo příště trochu přeskupím začáteční počet ok ve prospěch středních dílů. A hlavně jsem totálně přestřelila hustotu knoflíkových dírek. Myslím, že je odsouzen k oblékání přes hlavu, kdo by to zapínal :)


Celkově je zatím větší, ale materiál je krásně splývavý a velmi příjemný, takže si do něj Markétka vlezla a okamžitě začala spokojeně řádit. Tak snad ho v létě dobře užije. A já jdu pomalu nahodit ty shora pletené šatky, co jsem jí slíbila...



Materiál: Miss Multi od Vlnika (50% bavlna / 50% akryl)
Na velikost cca 110/116 do mrtě využitých pět klubek (50g/100m)

středa 3. února 2016

Horkou jehlou aneb Princezna I.

Jsem zvědavá, kolikrát tato fáze v životě holčičky nastává. Tentokrát to bylo poprvé. Vinou nachlazení a pak pobytu na Šumavě jsme se o termínu karnevalu ve školce dozvěděli dost na poslední chvíli. První myšlenka padla pochopitelně na karkulku, ale když jsme pak tak s Markétkou koukaly na tu korunku, co si tolik přála pod stromeček...




Látku jsem vytáhla ze skříně, kousek od Mráze v ceně asi 39 Kč, koupený někdy dva roky zpátky, pokud si dobře pamatuju, bavlna s viskózou. Velmi příjemná a lehounká, ale nikdy jsem nešila z ničeho horšího :) Času jsem moc neměla, takže to není úplně haute couture, ale jinak dobrá zkušenost s něčím zcela odlišným od mého běžného šití.



Užila jsem si zdobení saténovým proužkem, hodně se mi to líbí a mým nejoblíbenějším prvkem šatů je ta velká mašle. U Markétky byla rozhodující jediná věc - aby šaty byly "až na nohy". No, úplně na zem nejsou, ale i tak jsme musely udělat princeznovské lekce chození do schodů (šaty vpředu pěkně do ručky), vstávání ze země atd. Po všech těch úpletových záležitostech je tahle dlouhá nadýchaná nepružící věc pro nositelku docela šok :)
Nicméně řádit se v tom dá a skoro to nešlo vyfotit. Takže se omlouváme za všechny ty župany, police a jiné pozoruhodnosti, princezny zřejmě jako modelky nepracují a tahle nevydržela v klidu ani čtvrt vteřiny.








































Střih: upraveno podle Burda Kids 2/2012 (model 649)