čtvrtek 29. prosince 2016

Triko z divočiny

Kamarádka si přála ušít triko, snad pro synovce, a dodala látku, která mě nadchla. Taková tenká teplákovina, skoro to je až silné slovo - prostě silnější úplet s obloučky v rubu. Skvělá barva, a ta zvěř! Potěšení na mé straně. A Ředkvídovi aspoň chvíli konečně nebyla zima na hlavu.



























Střih: Ottobre 1/2015, mod. 9

pondělí 19. prosince 2016

Páv

Když jsem publikovala obrázky našeho rychloandělího kostýmu, netušila jsem, že za pár hodin přijde Markétka do naší ložnice v akutním stadiu laryngitidy :( Nakonec nám běhal andílek aspoň doma, ale smutek zůstal... už se těší, že tedy za rok.

Na vánoční kostelní besídku na ni připadla role (pyšného) páva. Napřed jsem vůbec netušila, pak mě nakopla kamarádka, která pro inspiraci poslala fotky, kde byla černá škraboška. U Stoklasy jsem nakonec vybrala krásně kovově modrou... a pak už se to tak nějak urodilo. Pár kousků v příslušných barvách ze zbytkárny u Mráze (úžasné, že měli zrovna takhle příhodný satén!), pár barevných drátků, zlatá barva ve spreji (to byl nakonec největší nepřítel - velmi to oživila, ale něco na to nalepit nebo nažehlit bylo v podstatě nemožné - a našívat se mi ta kolečka fakt nechtělo :o), trocha prádelní gumy.





Tunička je navlečená na kulaté gumičce. Ta modrá aninevímjaká látka je nádherně splývavá, ale šít z toho je za trest. Neuměla jsem to rovně ani uříznout! (Řez podle pravítka se vzápětí zvlnil jako had... no, už je mi zase jasnější, že ještě hodně dlouho potrvá, než budu moct říct, že umím šít... úplety a plátýnko a soft jsou zjevně jen ta laskavější strana mince).

Ocasní péra jsou nahoře našitá na gumu (vlastně by stačil i tkaloun), aby se to přiložilo na krk a v podpaží protáhlo a svázalo na zádech.








Na poslední fotce už je páv trochu uondaný a v zaujetí dárečky si neuspořádal chvost...
Musím přiznat, že jsem fakt ráda, že kostým tentokrát nezůstal ve skříni. Zdá se, že po více než dvou měsících jsme, díky Bohu, všichni zdraví. Tak snad vydržíme aspoň do Vánoc :)

sobota 17. prosince 2016

Sukýnkový





Sukýnky se u nás během podzimu staly nedostatkovým zbožím. Naše princezna, která musela mít na sobě pořád něco, co se aspoň trochu točí, neměla jedinou. Pak jsem spolu s čarodějkami ušila sukýnku, kterou asi měsíc nadšeně nosila.































A pak se mi ji podařilo zničit :( nepěkně se přibarvila a pokus o záchranu skončil naprostým fiaskem. Máme skoro bílou lítací zahradní... Takže stav sukní opět na nule. Jeden týden v listopadu jsem tedy několik večerů sedala ke stroji a neodešla, dokud se nevyloupla sukně. Jako první puntíčkatá náhrada srdíček.



























Vyloženě bezpečnostní vzor je na sukni s želvičkama - nedovedu si představit flek, který by na tom byl nějak výrazně vidět (= !!!). Střih od oka, aby se to dole taky pořádně zatočilo.



























A do třetice podobná, ale žlutá. Tahle látka je pro mne záhadou. Kupovala jsem ji ve výrazné slevě s vidinou lacláčků pro roční Markétku, no, trochu mi od té doby vyrostla. Látka je bavlněná, velmi příjemná, splývavá, ale přitom docela silná a teplá. Na první dobrou vypadá jako manšestr, ale nemá stříhaný vlas - zajímalo by mě, co to je zač. Tady je asi nejlíp vidět z lícu:



























A tady z rubu:



























Tak pokud někdo víte, jak se jí říká, budu ráda za info.
Všem vám přeju klidné ty nadcházející dny!

neděle 4. prosince 2016

Rychloandělice

Projmete starší bílé triko, přistehujete poděděné ustříhnuté pruhy záclon, z odstřižených obloučkových okrajů fleecové deky z Ikey vykroužíte a připíchnete křídla, sešijete prádlovou gumičku a přišijete hluboko v pokladech tety Petry nalezenou stříbrnou hvězdičku... a za pár desítek minut je jedno šťastné andílče na světě.
































































































Uff. Buď požehnány schraňované zbytky. Tak ať si to zítra všechna děťátka pěkně užijou!

pátek 4. listopadu 2016

Prototyp

Zdá se, že budeme potřebovat hřejivá pyžamka z merina. Před střihnutím do drahé látky jsem chtěla odladit střih, ideálně trochu rostoucí. No, prototyp má své mouchy a úpravy budou nezbytné, ale když jsem ho dneska Filipovi oblékla, zdál se velmi potěšený a řádil jako drak.


(A já jsem byla potěšená, když jsem poprvé vyzkoušela kleště KIN na české baby druky. Mám jich zásobu ještě z mladých let a kvůli natloukání kladivem jsem je moc nepoužívala a šití věcí, které je vyžadují, jsem se docela vyhýbala. Ale tohle je luxus. A možná skoro (?) lepší než Vario od Prymu. Ale to může být velmi subjektivní. Každopádně budu drukovat taky jako drak.)

Střih podle Ottobre, ale tak upravený, že už to ani není ono.

pondělí 24. října 2016

Zástěrkošatky téměř podzimně laděné

Podle osvědčeného a mnohokrát použitého střihu (pirátky, krtek, proužky)... trochu větší, takže zatím plandající a se zahrnutými rukávy. Není tudíž vidět, že jedna manžeta je oranžová a druhá růžová. Úplně se v rodině neshodneme, jak by to mělo být - jestli růžová u růžové kapsy a oranžová u oranžové, nebo na střídačku? Jak byste to udělali vy? (Ale přešívat to nebudu! :)




































Materiál zcela zbytkový, na rukávech je stejná teplákovina, jako byla na těle pirátských šatů. Kytek jsem kdysi odkoupila už zbytek na vyzkoušení materiálu (tuším, že to je Hamburger Liebe? - chtěla jsem si na to sáhnout). Příjemný, docela plandací. Celkově to na mě díky tomu působí spíš než šaty jako hrací zástěrka... a to potřebujeme, takže ok. 
Dobrou noc! 

Střih: Ottobre 1/2015

úterý 18. října 2016

Fialová čarodějka a co z toho vzešlo



























Tunikošatky, ke kterým jsem do kombinace místo prosté růžové v odstínu hvězdiček vybrala růžová srdíčka. (Na lem jsem zkusila "overlockový steh", za použití fixační mřížky a kráčející patky to nevypadá vůbec špatně, ale hodnocení si nechám až po dvojím, trojím vyprání. Zatím se mi to líbí.)





Pak mě napadlo, že z šatové délky Markétka dost brzo odroste a ze srdíček by nejen k tunice mohla být i sukýnka, kterou stejně potřebuje. Rozevlátý střih mě úplně okouzlil, jak se na sukýnce pěkně nese (je mnohem širší, než to takhle vypadá)... jednoduchý, rychlý. Určitě ho v nejbližší době ještě použiju.







K růžovým srdíčkům jsem ale už do kombinace měla další, šedá, zamýšlená na legínky. A protože i potom z obojího trochu zbylo, do kombinace se - třeba k vínovému kabátku - bude hodit i oboustranná čepice.


Varianty nošení jsou různé. S parukou i bez. Dohromady i všechno zvlášť. Tady aspoň ukázka. Třeba ještě něco přibude, růžová sice skoro došla, ale z šedé by se určitě ještě něco poskládat dalo ;)
(Odpusťte šílenou kvalitu fotek, nějak jsem se s tím světlem nedokázala domluvit, a na příště už má modelka jiné plány... Reálné barvě jsou nejblíž fotky detailů.)









A aspoňjedna venkovní (bez tuniky) z dnešního dopoledne, ale to byla čepice ještě na houbách.





























Střihy:
trikotunika - na základě modelu 31 z Ottobre 4/2012
sukýnka, legíny i čepice - Ottobre 4/2014 (sukýnka v horní úzké části prodloužená)


Nedalo mi to, tak ještě dvě dodatkové:



neděle 16. října 2016

Zlaté dračí odpoledne

Nečekaný dárek po propršených inverzních dnech. Zlaté nedělní odpoledne s neuvěřitelnými barvami a světlem. Kochali se všichni, kdo mohl fotil, kdo nefotil, pouštěl draka.















Aspoň kousek krásného světla i do dalšího týdne vám všem!

úterý 11. října 2016

Lítací kalhoty - zn. NUTNÉ!

Koneckonců se to dalo čekat, že podzim přijde. Markéta kupodivu stále ještě může nosit kočkové kalhoty, moji softshellovou prvotinu, jenže je má ve školce. Na doma zbyly jen ty z jarního softshellu, a jakkoli se mi ten materiál na pohled moc líbí, přece jenom tak úplně nejdou otřít mokrým hadrem a zase jít, což je v mých očích malounko diskvalifikuje. A stejně jedny nestačí...

Z více stran se objevovaly hromadné objednávky na zimní soft, ale říkala jsem si, že napřed musím pořádně prohrábnout softshellové šuple, že přece aspoň jedny kalhoty musím z těch zbytků poskládat. Bylo to hodně o fous, ale povedlo se, i na pomýšlený zesílený sed vyšlo!



























Sloni jsou na oživení těch neholčičích barev. Zabrali, Markétka byla z kalhot nadšená.



































Podle stejného střihu ještě jedny hybridní. Trochu deja vu. Chtěla jsem kdysi k těmto šusťáčkům ještě bundičku, ale nedošlo na ni. A protože jsou občas potřeba i tenčí kalhoty přes punčocháče, udělala jsem šusťákové s falešnými kapsami a softshellovými / rozuměj vyztuženými / rozuměj zateplenými / rozuměj omyvatelnými koleny a zadkem.



























Tyhle kalhoty už mají atest z podvečerních seancí na našem hřišti.









Tady sice vidět nejsou, ale určitě si je snadno domyslíte.







































Až do nich jednou doroste Filip, ta růžová srdíčka snad nezapomenu odpárat ;)

Střih: Ottobre 4/2014