čtvrtek 25. prosince 2014

Modrorůžové předvánoční tričkování























Nějak se to tak sešlo. Kočkotunika a tričko pro Markétku, konečně taky jedno triko pro mámu.

Tunika je zatím trochu větší, tak s drobnou výpomocí od další sukénky supluje šaty. S kalhotami už by to asi šlo. Zkusila jsem si začištění výstřihu vzadu a pořád přemýšlím, jestli to tam musím mít. (Já vím...)

Bambulky jako malý dárek na dárku - kočky byly pod stromečkem.


Máma si triko nadělila o pár dní dřív, tak ho mohla mít i na vánoční večer.




Střih na tričko a tuniku: Ottobre 4/2012 (s úpravami)
Střih na dospělé triko volně ke stažení zde
Vzorované látky od Terstra.cz

středa 10. prosince 2014

První záloha na pokojíček - mantinel

Už to bylo delší čas potřeba - Markétka spí stále ještě spokojeně v postýlce a původní mantinel (poděděný) už byl tak nějak "spadlý" - na postýlce spíš schlíple visel a nešlo mu nijak domluvit.




Během doby, kdy jsem nový mantinel nosila v hlavě, se mi vytříbilo, co určitě nechci. Prošívat molitan. Strkat velké molitanové kusy do pračky. Zároveň jsem chtěla něco, co bude funkční do postýlky, ale do budoucna i ke stěně za velkou postel. Řemeslné úpravy Markétina budoucího pokojíku sice probíhají podivuhodně rozvážným tempem, ale přece jenom se to už rýsuje a čas postele během léta určitě přijde.

Tak jsem si vymyslela mantinel "kapslový" - kusy molitanu (v součtu odpovídající celkové délce budoucí velké postele) jsem natvrdo potáhla starým povlečením. Půjde to líp strkat do potahu a taky se molitan přece jen tolik nezapotí atd. než jen přes jednu látku. Samotný potah je v místě rohů postýlky prošitý, aby kapsle držely pěkně na místě. Dole uzavřeno zipem. (To rozdělení na tři části možná nebylo nutné, molitan by se přizpůsobil. Pokud bychom u velké postele chtěli mít pruh molitanu v kuse, dělící švy půjdou snadno vypárat.)

Na vnitřní stranu mantinelu přišly rychle oblíbené zebřičky z kolekce Jungle Creatures (RKF - koupeno
u Mellu). Ta látka je nádherně příjemná, jsem ráda, že jsem na něco budoucího nasyslila z JC ještě i jiný vzor. Zvenku stará známá Fredrika z Ikey. V případě velké postele to pak bude čelní vzor - velmi pravděpodobně bude mít v budoucím pokojíčku výraznější zastoupení.











Ostrý provoz zvládly zebřičky na výbornou, Markétka spala o hodinu a půl déle, než je v kraji zvykem :)

úterý 2. prosince 2014

Ledová královna

Při letmém pohledu z okna to vypadalo jako obyčejný první sněhový poprašek (i když, může vlastně být po tom dlouhém roce obyčejný?). Když jsme ale vyšly na nezbytnou větrací procházku po zahradě, ukázalo se, že v noci kolem našeho domu projela ledová královna.

















Zanechala po sobě vánoční řetězy a spoustu korálků



























... a křišťálové spacáky














































Skleněnou růži bych nejraději uchovala v mrazáku





















Hortenzie byla dlouho statečná, ale nakonec byla zmožena vahou námrazy a vystrčila růžky



Očarované keře




























































































neděle 30. listopadu 2014

Nemocná...

... máma, to je tak nějak na nic. Žádný pořádný vystonání, žádná energie, ani pro dítě žádná legrace. Jakmile to jen trochu šlo a někdo vzal Markétku ven, teplý čaj, deka a ke kamnům. Když bylo pryč to nejhorší, přišlo u těch kamen cukání. Taška s darovanými klubíčky byla ještě neuklizená úplně na dosah
a koneckonců náš nejmenší si už dlouho stěžoval, že nemá co na sebe.






























































Zatímco jsem se vyhřívala u kamen, poněkud vázlo zásobování. V předvečer první adventní neděle se tak ukázalo, že v domě není jediná vhodná svíčka na adventní věnec. Díky tomu je u nás dočasně k vidění netradiční věnec figurální.




































Markétka se zájmem sledovala, jak během oběda uhořívá kočka. Večer chvíli pozorovala zbytky vyteklého vosku, několikrát konstatovala, že kočka není, a poté kauzu spokojeně uzavřela s tím, že ji táta snědl.
Přeju vám všem pokojný a požehnaný Advent!

pondělí 17. listopadu 2014

Adventní věnec - závěs na dveře

Hned jak jsem před časem tenhle věnec na blogu Hanky V. (podrobný fotonávod najdete zde) uviděla, bylo jasno. Konečně stihnu ušít taky něco vánočního pro babičky (a nepřivézt to až 25. prosince).
Někde jsem se sice dočetla, že barva letošního adventu je růžová (!), ale při nákupu u Mráze jsem se přece jenom raději přiklonila k tradiční vánoční kombinaci. Věnec bohužel nemám slámový, na poslední chvíli jsem musela koupit polystyrénový, ale obalený pruhem jemného viskózového tmavohnědého úpletu nevypadal vůbec špatně dokonce ani bez navázaných ozdůbek.

Věnce jsem dělala celkem tři a tedy 84 polštářků (což je dost :-)). První věnec tak nějak pokusně,
u ostatních už jsem vymýšlela, jak si práci co nejvíc ulehčit. První krok sešívání jsem tedy udělala vagónkově - ubylo věčné zakončování a stříhání nití. Prošívala jsem kousky rovnou jeden za druhým
(kraj je hned v následujícím kroku přešit dalším švem) a dvěma stehy zapošívala jen u budoucí dírky
pro otáčení a plnění.


Po našpendlení dalšího kroku jsem je zase prošila najednou. Tentokrát jsem poctivě zapošívala opět dva stehy u obou krajů, jen neodstřihovala a šila rovnou dál.


Tenhle krok jsem zkusila taky na overlocku, že by se nemuselo zapošívat, protože ten se skoro nepáře. Prošití šlo tím pádem velmi rychle. Jenom se pak nedají sestříhnout růžky (to už by se to při obracení páralo). Ale i bez sestřihnutí se to obracelo dost dobře, tak příště bych asi zvolila tuhle rychlejší cestu.


Stuhu na mašli jsem napřed vybrala lesklou koupenou. Ale nějak to nebylo ono. Naštěstí mi z každé látky proužek zbyl. Inspirována Čtvery a její šňůrkou k sukýnce jsem zkusila pruhy látky nějak olemovat. Výsledek byl nad očekávání a dost mě okouzlil (nitě na overlocku Z-Č-Č-Z, obě jehly, délka stehu
a diferenciál na minimum).






Tahle práce mě hodně bavila. Šití na ní nakonec zas moc není, spíš člověk řeže látku, špendlí, obrací, plní, navazuje... povídá... Mohlo by se sejít víc lidí, stačil by jeden stroj a bylo by to takové jiné draní peří :)
Adventní věnec na nás nezbyl, ale pohrávám si s myšlenkou, že by na jaře mohl na našich dveřích viset třeba  žluto-oranžovo-zelený - jarní - velikonoční.

sobota 15. listopadu 2014

Vepřové plátky s rajčaty a balkánským sýrem

Asi jdu trochu s křížkem po funuse, sezóna rajčat je za námi. Mám tohle jídlo ale hodně ráda, a že se dneska doma sešly všechny suroviny... Narazila jsem na něj před lety v jedné restauraci v rámci poledního menu pod názvem Steak Balkán s dušenou rýží. Raději jsme se s kamarádkou vyptaly, co očekávat, a rozhodly se vyzkoušet. Provedení nás tenkrát až tolik nenadchlo, ale nápad ano. Člověk už si to doladí a ta výsledná souhra chuti výpeku z masa, šťávy z pečených rajčat a balkánu...!

Dělala jsem mnohokrát i z kuřecích nebo krůtích prsou. Každé má svoje.

Plátky masa (hlavně vepřové) je třeba lehce naklepat, osolit (s mírou, bude tam slaný balkán!) a případně malinko dokořenit. Dá se toho vyzkoušet víc. Vepřové to až tak moc nepotřebuje, hlavně drůbeží nejraději přichucuju Country směsí, hezky to provoní. 

Maso orestujeme a přendáme do nízké zapékací nádoby. Poklademe rajčaty nakrájenými na plátky
a hojně postrouháme balkánským sýrem. Malinko podlejeme a pečeme cca 40 minut na 180°C.

Jako přílohu jednoznačně preferuju brambory, ideálně vše posypané nasekanou petrželkou.
Dobrou chuť!

sobota 8. listopadu 2014

Mašinková kavárna

Upozornila mě na ni kamarádka. Zjistila jsem, že je v nedalekém obchodním centru. A stejně jsme potřebovali jet nakoupit. Ze zvědavosti se k nám přidal ještě manželův kamarád.

Natěšená Markétka vyráží na maší
Pokud si koupíte "jízdenku", mašinka vám vozí, dokud můžete jíst. U našeho stolu byla vyzkoušena sladká i sladkoslaná jízdenka a oboje (jednohubky i minizákusky) bylo moc dobré.  Když mašinka jede k vám, přehodí se výhybka a mašinka zastaví na koleji u vašeho stolu. Nějakou dobu čeká, co sníte
či nesníte, a pak odveze prázdné nádobky i nesnědené kousky (vše jednotlivě servírované) a za chvíli doveze novou dávku. Oba hoši se tvářili statečně, ale mám dojem, že je nakonec mašinka dost zdolala :)

Nebo si můžete objednat jenom něco drobného a těšit se
z projíždějících krásných mašinek. Seděli jsme tak dobře, že kolem nás projížděly mašinky pro další čtyři stoly. Když jedou, svítí a kouří se jim z komínka. A na stěně promítají záběry opravdových, krásných, většinou parních lokomotiv.

Markétka byla mašinkami okouzlená, že skoro ani nechtěla jíst. Při placení pak oznámila servírce, že tam bude bydlet.
















































































http://www.goldenpacificcafe.cz/

pátek 7. listopadu 2014

Rychlá akce - podzimní čepice

Oblíbená čepice už opravdu MUSELA do pračky a ukázalo se, že druhá jarně/podzimní se přes léto nějak srazila... Byla třeba rychlá akce. Nad hromadami úpletů jsem stála poněkud váhavě, neměla jsem nic promyšlené. Po chvilce přehazování, kombinování, zavrhování a znovu-na-milost-braní z toho vyšly nakonec čepice dvě.


























Rohatá čepička je ušitá z nových, leč dost nenositelných šatiček, které jsme dostaly. 
Trochu bezdomovecká žabí čepice je kombinovaná s úpletem koupeným před rokem v Brně v KARS, stažená do potahovacího knoflíku od Stoklasy. A protože ten zelený úplet je velmi příjemný (výrobce bohužel netuším), ušila jsem rovnou i šálku. Uvidíme, jak půjde nosit, případně dodám nějaký druk nebo suchý zip na přichycení. A ta žába navíc? Tu mi jen bylo líto vyhodit :)

čtvrtek 30. října 2014

Batůžek narozeninový

























Markétky kamarádka má tento týden narozeniny. Že jí taky ušijeme batůžek, jsme vymyslely už dávno. Realizace vázla - vždycky si kdovíproč myslím, že když něco šiju už podruhé, půjde to samo. Nikdy to zatím nebyla pravda. Možná abych si náhodou nemyslela, že už mám něco v paži :)

Od kočičího batůžku jen malinko změn, šneci jsou o kousíček větší. Výztuha z penefolu tentokrát vpředu
i vzadu a pořád ji nemám ráda. Ale zásobu mám zdatnou, tak třeba se to mezi námi ještě vyvine. Podšívka
s malou vnitřní kapsičkou z kanafasu oranžovobílozeleno kostkovaného, dnes odpoledne (uvnitř batohu) mojí výbavou téměř nevyfotitelného.

Zítra do batůžku schováme nějakou dobrotu a snad ji šneci majitelce pomalu, ale jistě donesou.