neděle 23. února 2014

Za humny není drak


























Přírodní rezervaci Dívčí hrady máme opravdu za plotem. Dostat se na kopec s kočárem ale není úplně hračka, takže jsem tam dost dlouho nebyla. Dnešní počasí bylo ovšem neodolatelné.

Napřed jsme vyjeli na přední kopec pokochat se výhledem. Bylo tam plno lidí a dělali spoustu dlouhých stínů.
To modré je Vltava, ještě kousek doleva by byly vidět špičky sv. Víta.



























Místo, kde podle legendy stál hrad Děvín.



























Jaro s podzimem se snoubí.



































Markétka po kopcích nadšeně běhala...



























... pak si našla místo, kam si sedla a odmítala se hnout.
Pustila se do počítání stébel a bylo jasné, že tak hned to mít nebude.



































Tak jsme se s ní vyfotili. Jako stativ posloužila stříška od kočárku; myslím, že dostane i další zakázky :)




















pátek 21. února 2014

Květovaná deka






















V minulých dnech mě kamarádka na FB inspirovala k vyzkoušení buchty "Prošívaná deka". Trochu mě rozčilují hrnkové recepty, v nichž figuruje i jiná - pevně daná - míra (v tomto případě vanička tvarohu), tak jsem jich prošla víc a první mírově přijatelný byl tady. Líbí se mi toho na tom webu víc, takže jsem se do toho s důvěrou pustila. Ukázalo se, že mléko do tvarohové náplně je úplně navíc (používám vaničkový homogenizovaný
z Lidla), maximálně možná pár lžic, pokud by byl tvaroh balený. Jinak to bylo v pohodě, jen by se dalo ubrat množství cukru do tvarohu. Při prvním pokusu jsem poctivě rýsovala kosočtverce, ale dneska mě ranní sluníčko zlákalo trochu si pohrát.

Rozhodně bych tenhle moučník nezařadila mezi ty extrarychlé a taky po něm zbude slušná kupa nádobí. Ale tvarohové buchty miluju; a ten potenciál vzorů! Příště zkusím o něco tenčí zdobící trubičku...

čtvrtek 20. února 2014

Svěží mrkvová pomazánka proti jarní únavě (se sýrem a česnekem)

Dneska jsme si dali k večeři pomazánku, kterou jsme okoukali v jednom šumavském penzionu:

najemno nastrouháte zhruba stejné množství mrkve a tvrdého sýra
přidáte trochu majonézy, aby se to spojilo (není třeba moc)
česnek podle chuti
kdo potřebuje, lehce dosolí

A je hotovo. Tahle záležitost na mě působí antidepresivně už svou barvou (je lepší než na fotkách!). A když si ji dáte s čerstvě upečeným chlebem... Dobrou chuť!


úterý 4. února 2014

Kočičí softshellové kalhoty

Doháníme svět - už i k nám dorazil softshell! :-)
Nemohla jsem se rozhodnout, jestli Markétě ušít overal nebo kalhoty. Resp. co ušít dřív. Přikláněla jsem se spíš k overalu (co kdyby fakt přišel sníh?), nakonec ho i nastřihla - a v tom jsme jeden dostali půjčený. Overal jsem střihla větší a počítala s dočasným zkracováním, takže jsem ho s klidným srdcem uložila neušitý do skříně, na příští sezónu by měl být akorát.
Ze zbylého materiálu jsem poskládala kalhoty - proto tolik švů. Seznámení se softshellem mě nadchlo. Šilo se mi z něj výborně.

Kočičí hlavy vznikly z myšlenky na zdvojená kolena. Díky kočkám jsem si vyzkoušela spoustu nových věcí - stylefix, vliesofix, reflexní zažehlovačku... Okouzlilo mě, jak snadné je přišít přižehlenou aplikaci, a pochopila jsem, že se dá aplikacím docela propadnout.

Kalhoty mají spoustu nedostatků - z nezkušenosti jsem podcenila tah ve vnitřním krokovém švu a kvůli tomu nesedí sesazení pruhů. Taky paspulky nejsou takhle úplně ideální - chtěla jsem, aby  reflexní kočičí odraz nic nerušilo, ale asi by paspulka byla lepší i vpředu. Kromě toho všeho si nakonec říkám, jakou asi budou mít všechny ty vymyšlenosti zrovna na kolenou trvanlivost... ale nešť! Vlastně to byl tréninkový pokus ze zbytků :)


I kalhoty byly střiženy větší, aby chvíli vydržely. Dole na nohavicích je patent, délka je zatím podhrnutá. Tuhle zimu má sice Markétka kočky proklatě nízko u kolen, ale to by se časem mělo výrazně zlepšit!

Kočky v akci