neděle 15. června 2014

Klobouček s dělenou krempou - střih a fotonávod

Střih jsem obkreslila z prvního kloboučku, který Markétka nosila loni v létě. Dostal se k nám
v několikáté poděděné generaci a moc se mi na Markétě líbil. Když jí začal být malý, zkusila jsem ho obkreslit a trochu zvětšit. Vyšel mi z toho klobouk, který M. nosí až teď.



































Tak jsem zase zmenšovala - začala jsem se vážně zabývat veličinou "obvod hlavy" a za použití tohoto sympatického vzorečku střih vždy mírně upravila. Od té doby jich bylo už několik a pořád se mi líbí. Teď bylo potřeba udělat jeden opravdu tenký letní. Třeba vám taky přijde vhod.

Střih
(ke stažení zde) je udělaný zcela amatérsky a je ve velikostech 50,52 a 54, případná úprava pro zvětšení
& zmenšení je snadno odvoditelná - matematická pětiminutovka a výše zmíněný vzoreček pomůže doladit přesnou šířku a délku dýnka. Výška obvodového pruhu může být taky  trochu změněna, ale není to nezbytné, zatím jsem vždy pracovala s udanými 7,5 cm. Střih je bez přídavků na švy.


Příprava kšiltíků
Díl je třeba celkem 4x (střih přikládáme rovnou stranou v ohybu látky), většinou mám spodní strany kšiltů z jiné látky. Jednu z látek zpevním nažehlovací výztuží (zkusila jsem obě varianty, nažehlit horní nebo spodní, nevidím výrazný rozdíl).
1x horní a 1x spodní díl sešíju líc k líci po vnější straně (ne na straně, kde bude přišitý ke klobouku).


























Kvůli obracení je lepší prošít až ke kraji látky, aby se to nedělilo. Pak podél švu zastřihnu na cca 5 mm.


























Obrátím na líc, vytvaruji a sežehlím co nejlépe do kulata a prošiji z líce opět cca 5-6 mm od kraje. Pokud máte spodní část kšiltu z jiné látky, u tohoto kroku je dobré zvážit barvu spodní nitě.


























Sesazení klobouku
Kšiltíky jsou připravené, teď je čas začít dávat klobouček dohromady.
Sešiji obvodový pruh, začistím okraje, švové přídavky rozžehlím a prošiji na obou stranách z líce.
Nahoře i dole na obvodovém pruhu je třeba si tužkou nebo špendlíky vyznačit střed čela (protilehle ke švu) a potom postranní středy (vždy polovina mezi označeným středem na čele a švem).
Stejné označení potřebujeme i na dýnku kloboučku - je třeba obkreslit se střihem. Bude to potřeba při sesazování.
POZOR - dýnko kloboučku je delší stranou k uším, nikoli od předu dozadu. Pro mne to bylo nečekané zjištění. Ale možná právě to dělá zajímavý tvar.

Sešpendlím líc k líci dýnko a obvod. 

Většinou začnu u švu pruhu a sesadím jenom u značek a pak tvaruji až při šití. (Větší množství špendlíků mě akorát rozčilovalo a stejně bylo nutné látky dorovnávat.)




Je třeba mít u obou dílů stejný švový přídavek a poctivě přikládat kraj ke kraji. Tohle je asi nejhorší část práce, látky nikde klidně neleží jedna na druhé a do poslední chvíle k dalšímu špendlíku to vypadá, že to nevyjde a bude to zřasené. Ale nakonec to vyjde a může se začišťovat. Kdo má, je to samozřejmě hezčí na overlocku, ale i entl naprosto stačí.

Obrátím na líc a ze strany dýnka těsně u švu proštepuji.

Teď už zbývá jen přišít kšiltíky. Jako první je třeba našpendlit ten přední. Střed kšiltu přiložím lícem vrchní strany k lícu obvodového pruhu a přišpendlím na čelní středovou značku. Potom došpendluji směrem
k oběma krajům. Svislý zelený špendlík na obrázku je čelní střed, žlutý je postranní značka na obvodovém pruhu. Puntíky jsou na spodní straně kšiltu.


Podobným způsobem - střed k zadnímu švu - přišpendlím i zadní kšilt. U postranních značek se překrývají. Zadní musí být z tohoto pohledu navrchu. Postranní značka (svislý žlutý špendlík) by měla být uprostřed překryvu.

Teď je třeba to všechno prošít a začistit. Klobouk drží pohromadě a je v podstatě hotový.

Zbývá už jenom štepování (prošití) právě ušitého švu - švový přídavek kšiltů přišíváme z lícu těsně
u švu k obvodovému pruhu klobouku.



























Hotovo!


























Klobouček můžete doladit podle vlastních představ - třeba páskou na knoflíček okolo.


























Nebo ušít z teplejšího materiálu (já použila fleece) podzimní variantu. Tady s kšiltem nahoře...



































... a tady dole. Možností a variant je mnoho a každý je originál.


































A ještě poslední poznámka: když je klobouček volnější, dá se vzadu trochu stáhnout (max o 1,5 - 2 cm, pak už by se kšilt hodně krčil) ručně přišitou prádelní gumou (našila jsem zevnitř ke švu spojujícímu obvod
a kšiltíky). Když začíná být těsno, gumu odpářete a je to zase v pořádku. Klobouk tak aspoň déle vydrží :)

Ať se klobouky daří. Budu vděčná za zpětnou vazbu, zda je návod srozumitelný, díky!

čtvrtek 12. června 2014

Farma Zababeč

Minulý týden jsme s kamarádkami a dětmi strávily dva dny na farmě Zababeč na Litoměřicku. Dlouho jsem
v těch místech nebyla a krajina mě úplně okouzlila. Znovu jsem si uvědomila, jak nádhernou zemi máme.


Na farmě je velmi vstřícná paní majitelka, skvělé prostředí pro děti a hlavně spousta zvířátek. 


Takhle to vypadalo před dveřmi, než se večer začalo šeřit


























Výlet do skanzenu - Zubrnice




























































Stále Zubrnice - procházka k vodnímu mlýnu



















































Markétka se v předstihu vydala na prohlídku mlýna



































Odpoledne jsme si užili u bazénu na farmě




























Labutí rodinka na rybníce v Úštěku, kde jsme se stavili cestou domů


úterý 3. června 2014

Hrací knížka s pastelkami

Nosila jsem ji v hlavě už pár měsíců, tak nějak od doby, co Markétka začala trpělivě a dlouhé minuty vyšívat tkaničkami do dírek u bačkůrek a zkoumat zipy a zacvakávat přezky. Měla jsem ale rozdělanou žabí soupravu
a taky jsem byla nemocná, tak to chvíli trvalo.



































Knížka nezapře inspiraci didaktickou kostkou (např. tady), ale nakonec jsem se rozhodla pro tenhle formát. Prvotní myšlenka (dost dlouho se udržovala při životě) byla soft varianta - knížka z molitanu. Ale když už byla většina stránek ušitá a začínala jsem (konečně!) přemýšlet, jak vlastně přijde celá věc dohromady, od molitanu jsem upustila a přiklonila se k tenčí a zpracovatelnější variantě - penefolu. Jenže zrovna nebyl na skladě a jinde mi nabízeli až od většího množství a chtělo to další čas a peníze... Zachránilo mě papírnictví a modelářské podložky - dostatečně pevné a dostatečně ohebné. I tak bylo scelování knížky zkouškou trpělivosti, jeden šev jsem přešívala asi pětkrát a neměla jsem daleko do breku. Ale povedlo se!

Máte-li chuť, pojďte ji prolistovat:


























Bota nemohla chybět. Brzdičku zatím Markéta nezná, ale navlékání šňůrky na knoflík zaujalo.
Medvěd má v kapse na bříšku schované korálky na gumičce.


























Copy panenky momentálně slouží jako opratě. Dají se rozplést, ale to jsem Markétce zatím neprozradila.
Asi jí taky budeme muset pořídit nějaké berušky a skřipečky a tak...






Panenka dost ráda kouká z okna. Za okenicemi se slunečnicí je výhled na pole a tam stojí strašák. 


























Každopádně je to parádnice a už počítá s tím, že bude mít širší šatník. Na sobě má suchý zip a vpravo má odkládací kapsu na těch pár kousků, co zrovna nebude mít na sobě. Snad je brzo ušiju :)


























Na poslední stránce jsou pastelky. Jenom pár, Markétka zatím zkoumá spíš jejich konstrukci a funkci, než že by ji zajímala škála barev. Když by bylo třeba, do kapsičky se dá schovat ořezávátko a guma. Ale zatím stačí vyndávání a zastrkávání pastelek. Teď už ví, že špičkou napřed :)

































pondělí 2. června 2014

Bezový víkend


Loni jsme tak dlouho otáleli, až jsme bezové květy totálně prošvihli. Na šťávě z nich se všichni shodneme, tak jsem letos sledovala ostřížím zrakem, jestli už jsou dost rozkvetlé a plné pylu. V sobotu jsme byli na návštěvě
u známých na chalupě a to byla ideální příležitost jít na "trh". Pomáhali všichni.



































Bezový sirup z květů
Do třílitrové sklenice 40 velkých květů, 2 litry převařené vody a 80 g kyseliny citronové.
Po 24 hodinách přecedit přes plátno, nechat rozpustit 2 kg cukru a naplnit do lahví.
Šťáva je dělaná zastudena (je proto dobře neubírat množství cukru ani kyseliny), ale neotevřená láhev
v chladu pár měsíců (i do dalšího jara) určitě vydrží.








Kosmatice
V neděli jsme při procházce u nás v okolí přitrhali pár čerstvých květů a večer usmažili kosmatice
- inspirace např. u Šárky.



















































Vyzkoušeli jsme pro nás nezvyklou sýrovou variantu...


... a samozřejmě taky klasiku s cukrem a skořicí.


























Myslím, že na kosmatice v tomhle bezovém období ještě dojde!