sobota 22. června 2019

Batoh k té růžové softshellce... a jeden malý fotbalista

Snažím se hodně zpracovávat látky, co jsou doma. Když bylo stále jasnější, že Markétce velikostí přestává stačit batůžek s hvězdou, vytáhla jsem kočárkovinu, kterou jsem prapůvodně plánovala na kočárovou tašku, snad možná opravdu ještě na Markétku. Nerealizovala jsem ji ani při ježdění s Filipem, teď přišla látka vhod. Hned jsem to v duchu viděla s růžovými doplňky a říkala si, že by se to už trochu větší slečně mohlo líbit. Líbí :)


Když jsem byla se šitím batohu tak někde v půlce, byl zjištěn akutní nedostatek kraťasů u Filipa. Každý den přišel ze školky s extrémně zaneseným modelem a ukázalo se, že i když seskládám do pračky prádlo všech zbylých členů rodiny, pořád ještě nestíhám prát dost rychle, aby měl hoch co nosit. Že by nějaké další krátké legínky přišly vhod i Markétce, bylo známo z dřívějška, tak jsem o víkendu sedla a ušila celkem pět kusů. Evidentně je to málo. Zvlášť když jedny Filipovy už byly stříhány trochu volnější s myšlenkou, že by to vlastně mohlo být letní pyžamo...


Chvilku jsem váhala, jak ten vršek zkombinovat, protože žádné látky nebylo moc. Nakonec mi ty rukávky vyšly jen takhle dlouhé a teď je mi jasné, že přesně tak být měly:) A chci úplně stejné někdy  ušít Markétce i sobě. Jen tedy asi napřed ještě nějaké ty kraťasy :)






2 komentáře:

  1. Batoh je skvělý! Ale jako, co to je za velkého kluka???!!! :-D Kam zmizely ty naše miminka???

    OdpovědětVymazat