Zcela mimo draze rezervovaná místa v pořadníku šití se přihlásil pytel. Ten původní se na Filipovi začal rozpadat neuvěřitelným tempem. Když to vypadalo, že nedožije víkendu, musela jsem všechno ostatní odsunout a sáhnout do zásob. Klučičí látku v dostatečné délce jsem nenašla, ale ten kostkovaný flanel se tvářil velmi příjemně a bylo ho akorát. A dost se na něj hodily ty koně, co si Filip vyhlédl v galanterii. Dovnitř jsem využila krepovou látku koupenou ještě v minulém století. Uvnitř je vzhledem k našemu chladnému odchovu značná vrstva vatelínu, takže naživo to vypadá, že jsme se rozhodli Filipa vyslat minimálně na expedici na jižní pól.
Šití jsem si dost komplikovala nerozhodností v souboji dokonalost vs. dokončenost. A občas jsem některé věci dělala v jiném pořadí, než by bylo žádoucí. Takže výsledek dokonalý není, ale funkční snad ano a donutila jsem se s tím spokojit :)
A ano, tady jsou ti koníci!
Dobrou noc!
Tomu říkám čišící radost :o)
OdpovědětVymazatJj, koníci výborně fungují :)
VymazatJe to pěkně sladěné a spací pytlík je výborná věc! Aspoň u nás jsem v něm spávala já, i všechny mé děti, ty v něm neměly problém i chodit:-)
OdpovědětVymazatTomu částečně přičítám prudký rozpad materiálu starého pytle. Filip v něm běhal a asi mu to v jeho stáří už nesvědčilo :)
VymazatFilípkovi je evidentně dokonalost či nedokonalost úplně putna. :-)
OdpovědětVymazat:)
Vymazat