neděle 3. srpna 2014

Z Hoštického deníku

Šumava je nezbytná. Líbí se mi leckde a leccos, ale na Šumavě ožiju. Musí být.
Společná "kostelní" dovolená nás po roce zavedla opět do Střelských Hoštic. Areál na řece Otavě je pro děti ideální - pominu-li dobu spánku, Markétka v podstatě na prolejzačkách bydlela.


























Loni ještě dvakrát denně dlouho spala a já trávila většinu času ve stínu před chatkou s háčkováním
(a zbytek v řece). Letos se spalo jenom po obědě a počasí přálo větším i malým výletům, tak jsme byly pořád někde.

Nedělní odpoledne a setkání s kamarádkou v Horažďovicích. Mají tam čápa, který dělá pravidelné kondiční cviky, a dost nenajedené kachny.

S tetou Petrou v podzámčí






























































































Pondělní výlet na Blatnou



































Zadní trakt v proměnlivém a chvílemi pošmourném počasí
působil až trochu hororově
.



































Daňci v parku byli po ochutnávce jablek z naší jídelny velmi vstřícní.



























V úterý jsme opět s kamarádkou jely vyzkoušet nový bazén v Sušici. Markétka kromě ostatního asi pětadvacetkrát vyšlapala schody a sjela po skluzavce do bazénku... kdybychom nemusely zpátky na oběd, možná by ještě jezdila. Odpoledne jsme znovu zajely do Horažďovic a naházely kachnám všechny zbylé housky, co se nám stihly nahromadit. Vypadaly (kachny), že nejedly půl roku.

Na doporučení jsme ve středu zajely do Chanovic (ideální cíl pro lovce turistických vizitek - na malém prostoru pořídíte až čtyři! :) Přes špatnou viditelnost jsme vyšlapaly/byly vyneseny na rozhlednu (136 schodů) - dolů už ji Markétka zvládla celou sama. Malý skanzen je zatím spíš ve stavu zrodu, uvidíme při nějaké příští návštěvě, co se z toho všechno vyklube.

Zámeček v Chanovicích je trochu kapesní a velmi půvabný (sídlí v něm škola)



Jezírko v zámecké zahradě malinké, ale lekníny překrásné.


























Luxusní chanovický špejchar



























Ve čtvrtek na Rabí

Napřed jsme hrad obešly zvenku, prohlédly okolí a vyhlídku: "A támhle odtud přišel ten Žižka!"

Pak prošly nádvoří, daly si kafíčko a slanou tyčku a zjistily starou pravdu....

... že nejkrásnější pohled na svět je ze sedla koně.

Než ostatní absolvovali prohlídku, ještě jsme s Markétkou zajely do dva kilometry vzdálených Žichovic. Zámek se trochu schovával, ale nedaly jsme se a nakonec ho našly. Odměnou nám byly půvabné šumavské fotografie pana Kavaleho v jediných dvou přístupných místnostech. Všude jinde se bydlí.



































Pátek a aspoň jednou nahoru na kopce. Modrava? Kvilda? "Zhůří!!! Tam budou krásné výhledy!" Byly.
Napřed už skoro povinná zastávka na kafíčko ve vyhlášené pekárně na Kvildě - zdá se mi to, nebo se
s rozšiřujícím se provozem opravdu zhoršují? :(

Z Kvildy na Zhůří přes Jezerní slať
 


Motýlek napřed Markétce sednul na nohu, tak na něj koukala trochu nedůvěřivě...


























Zhůří




Lokalita výskytu vzácného hořce panonského


Tohle je pro mě Šumava. Krása, až se srdce skoro svírá. Žlutě a fialově kvetoucí louky. Spousta mladých zdravých hřibů téměř u cesty a hrsti borůvek. Výhledy na Roklan a spol. Krásné počasí jako bonus. Díky!

1 komentář: