Když už jsem to měla kompletní, bylo jasné, že bude třeba trochu času na pořádné vyladění (a hlavně bylo třeba doufat, že to s touhle neoriginální pomůckou vůbec půjde)...
Nakonec to vyladění netrvalo zase tak dlouho. Dostala jsem se k tomu až tento týden a poměrně záhy jsem propadla nadšení. Hned druhý den jsem si ušila plánované pyžamo a lemovala jako o život. Soukala jsem tam jedno po druhém průkrčník, kapsy, rukávy, spodní kulaté lemy...
Tam to pravda bylo trochu náročnější, v poměrně ostrých obloucích to nešlo úplně dobře. Nakonec mi výrazně pomohla žehlička a výsledek je přece jenom použitelný.
Určitě to budu ještě zkoumat a zkoušet. Ale tady už možná jde spíš o nastavení stroje v tom daném místě než přímo nastavení lemovače. Ten je prostě super a já jsem se přistihla, že se u toho hezkého a rychlého (!) šití usmívám a téměř si pohvizduju. Obávám se, že teď u nás bude olemováno i to, co vůbec není třeba :)
Dovolím si přidat jednu poznámku: když jsem s coverlockem začínala, jako téměř každého mne zlobilo provazování přes švy. A jedna z rad, kterou jsem se na více místech dočetla, bylo povolit přítlak patky, aby to tak nějak snadněji prolezlo. Sama za sebe a svůj stroj musím říct, že bylo třeba naopak přitáhnout. A právě lemovač začal šít pěknými pravidelnými stehy teprve poté, co jsem přítlak ještě výrazně dotáhla.
Chystá se na nás zima, tak si ji podle možností krásně užijte!