Tentokrát jsme s Markétkou nechaly Šumavu za zády a jely se podívat za Krakonošem. S kamarádkou a její malou holčičkou jsme týden obývaly roubenku v Rokytnici nad Jizerou.
Když jsme vykoukly ze dveří, shlížela na nás čerstvě opravená střecha kapličky na kopci.
Dědečka s babičkou jsme na svých pochůzkách potkávaly téměř každodenně.
Náladové počasí občas přinášelo lehce melancholické, působivé nevýhledy.
Cestou k Mumlavskému vodopádu se Markétka snažila roztlačit vozík u hornického muzea.
(Kolik holčiček vidíte?)
Když jsme došly na místo, někteří ze členů výpravy byli dost utrmácení.
Škoda, že nebylo moc teplo, na těch kamenech ve vodě by se to řádilo!!
Pozdnější odpoledne na hřebínku u Křižlic
Jeden den jsme se vypravily nahoru na kopce - u mohyly Hanče a Vrbaty Markétka zpracovávala své trauma ze skutečnosti, že si z informačního centra nemohla odnést razítko Zlatého návrší.
Vydaly jsme se směrem k Labské boudě s myšlenkou dojít alespoň k Pančavskému vodopádu. Udělali tam nový (pěkný) turistický chodník, ale nechoďte na něj s kočárem s malými kolečky ;)
Nakonec jsme se tam prodrncaly, hurá!
Cestou zpátky mi foťák snad poprvé zabral téměř autenticky tuhle hořcovou modrou.
Rády jsme k tobě nakoukly, Krakonoši, měj se hezky a zase někdy na viděnou!
Žádné komentáře:
Okomentovat