Pečené brambory s dýní

V sobotu jsme při nákupu narazili na krásnou máslovou dýni. Nešlo odolat. Bylo jasné, že půlka padne na polévku, půlka na brambory - jeden z nejsnadnějších receptů, které znám. Naučila mě ho kamarádka Drahuška, zlákala mě tenkrát vůní a já tomuhle jídlu úplně propadla.

Na plech vyložený papírem nasypte syrové brambory a dýni, nahrájené na kostičky cca 1-1,5 cm (dejte obojího spíš víc než míň, sní se vždycky víc, než by člověk podle oka řekl).
Kdo chce, přidejte nakrájenou slaninu.
Zastříkejte olivovým olejem, posolte (ne moc) a posypte tymiánem nebo oreganem. Trochu promíchejte.

Pečte na 170° - 180° cca 45 minut do měkka. Hotovo.
Dobrou chuť!

Oboustranné fleecové čepice

V poslední době u nás proběhly Velké Fleecové Dny. Někdy
s minulým víkendem jsem vytáhla hromadu tenkých fleeců
s medvídkama, které jsem s myšlenkou "na cokoli" nasyslila za směšný peníz u Mráze, a pustila se do "čehokoli". Prvním
a akutním bodem (přišly mrazy) bylo zateplení a prodloužení spacího pytle pro Markétu - má u nás chudinka studený odchov, ale zjevně jí to svědčí. Trochu přidaného tepla jsme jí přece jen chtěli dopřát.

Dalším bodem bylo ušití nového nákrčníku
k hnědé soupravě se sovama - nákrčník používáme téměř ke všemu a kdovíproč byl ten původní už poněkud tristně okousaný.



A pak konečně došlo i na moji čepici. Už nějaký týden jsem ji nosila na v hlavě - oboustrannou, pruhovanou, přes dutiny dostatečně teplou (čtyři vrstvy fleecu). Oranžovou k batohu
a šátku, co nosím k černému kabátu. Decentnější khaki verzi (ta barva je v umělém osvětlení hnědá a dost nevyfotitelná) ke světlé khaki bundě. Nahoře staženou do velkého potahovacího knoflíku, které jsou k mání u Stoklasy, nadchly mě snadným použitím
i cenou 3 Kč.

Kdesi v průběhu procesu vlastnosti čepice důkladně testovala
i Markétka.


Obrovskou výhodou takové čepice je, že nikde není vidět žádný šev (není třeba převlékat stroj) a v případě potřeby se dá použít i jako potah na válcový polštářek :-P

Na Markétčinu čepici jsem si připravila jednoduché aplikace, ale podařilo se jen na 50 %. Stroj usoudil, že tímhle stehem fleece na fleece prostě ne, a odmítl provazovat nitě. Kytičku jsem s ním ještě vybojovala, medvěd na druhou stranu už ale nechtěl a téměř po hodině jsem ho vzdala. Nakonec jsem celý díl střihla znovu a pravila, že je dobře, že se to povedlo na tmavou khaki, na růžovou že nic není potřeba. Možná se neudržím a časem tam spáchám něco ručně. Každopádně ale pokud bych někdy zase uvažovala o tomto druhu aplikace, pošlete mi huláka.

Další dny jsem Markétě postupně došila podle návodu u Betty nekonečnou šálu a dnes jsem konečně dodělala
i rukavice. Pohublá hromada se na chvíli vrátila zpátky do skříně... ale jeden další pruhovánek už byl poptáván.

Rychlá jablková buchta na nedělní odpoledne

Líbí se mi každý rychlý recept, kde se dají použít jablka. Tenhle jsem dostala od kamarádky Jolany. Patří do kategorie "smíchej suché, přidej mokré a šup s tím na plech". Dneska jsem buchtu dávala do trouby, než se po návratu z kostela ohřála polévka (mám výhodu v tom, že ve sklepě jsou nehynoucí zásoby sterilovaných strouhaných jablek, která jen vyklopím ze sklenice).

Co potřebujeme:
1/4 kg hrubé mouky
1/4 kg cukru (může být i méně)
2 lžíce kakaa holandského typu
1 prášek do pečiva
1 dcl mléka
1 dcl oleje
2 vejce
vše prošlehat a přidat 350 g strouhaných jablek

Hluboký plech vymazat a vysypat nebo vyložit pečícím papírem, péct cca při 180°C cca 30 min
(po 25 minutách většinou už kontroluju)


















Už v tomto základním stadiu je buchta velmi jedlá. Většinou ale zvítězí mlsota nad leností a potřu upečenou buchtu ještě rozpuštěnou čokoládou na vaření a posypu madlemi, strouhanými ořechy nebo třeba kokosem.

Dobrou chuť!

Svrchní kalhotky PUL

Od malinka nosí Markéta klasické čtvercové pleny. Vyhovovaly mi tím, jak rychle schnou - nutno poznamenat, že mám širokou škálu možností, kde pleny sušit - venku na zahradě, na balkoně, v prádelně nebo na půdě. Kamarádka mě naučila jednoduchý sklad a po zavedení příkrmů, kdy  skončila doba "míchaných vajec", je spokojeně používám narovno. Jako svrchňáky jsem používala kalhotky PUL od Baby Lucy - přišly mi cenově velmi dostupné a byly na ně poměrně dobré reakce. Vyzkoušeli jsme a bylo to výborné, tak jsme po čase koupili další velikost, kterou má Markétka doteď a pomalu z ní vyrůstá.
Už zkraje podzimu, kdy jsem pomalu, ale jistě začala propadat látkovým e-shopům, jsem u Šijem dětem víceméně "na osahání" koupila tři kousky PULu a suedecloth a nechala uležet ve skříni. Občas jsem je vytáhla, pokoukala se a pak zas trochu bezradně uložila zpátky.
Bylo ale jasné, že Markéta bude potřebovat větší kalhotky. Díky Susu Sufik jsem našla odkaz na doma vyrobený střih na Baby Lucy, na kterém bylo navíc uvedeno, jak moc se mají napnout gumičky :) To mě povzbudilo, abych to konečně zkusila.
Velikost na Markétku dobrá (podle zkušenosti mé i jiných jsou BL kalhotky vždycky spíš větší), na rozdíl
od kupovaných neměly boční vsadky, ale o to jednodušší šití!
Přes Vánoce jsem kalhotky střihla a zase uložila do skříně. Předevčírem jsem si definitivně přiznala, že to odkládám, protože se jich bojím. Nezbylo než vyndat je zase ven a pustit se do toho.

Nákres jsem víceméně dodržela, pokukovala přitom i po originálech
a doplnila podložení bříška (suede)
a uch, aby se nevytrhávaly sucháče. Ty jsem napřed našila podle nákresů, ale při vyzkoušení na Markétce se mi zdálo, že ucha moc odstávají. Takže jsem zipy zase vypárala a udělala ucha sucháčová, jaká mají originální BL. Zakončení lemovací gumičky jsem raději ušila ručně, ale pro příště to zkusím ještě dovymyslet, nejspíš podle prvního způsobu u Caramilly.




Včera prošly kalhotky testovacím provozem a uspěly. Jsou zatím spíš větší, ale těsní dobře a zdá se mi, že v nich má Markétka opravdu volný pohyb. Možná by jen mohly být malinko užší mezi nožičkama. V pondělí zajdeme ke Stoklasovi pro nějakou pěknou lemovací gumičku na další :)

Novoroční pletení - stulpničky (návleky)

Na chalupě u krbu jsem po dlouhé době vytáhla jehlice a pustila se do návleků, aby Markétce nebyla jen v punčocháčkách zima,
až přijde :)
Z pokladů tety Petry jsem vytáhla vlnu dorůžova, jehlice zřejmě
č. 3 (proč si výrobci myslí, že u těchhle vícejehlic není potřeba vyrazit číslo?), trochu jsem po letech musela zavzpomínat, jak se začíná se čtyřmi (pěti) jehlicemi, ale pak už to šlo hladce.
A protože to je věc opravdu snadná i pro úplné začátečníky, třeba se do toho pustíte taky. Postup je jednoduchý:
 

Potřebujeme klubko spíš tenšího materiálu a jehlice č. 3. Pleteme na čtyřech jehlicích, ale v případě nouze se dá určitě plést i na dvou a v závěru návleky sešít (v tomto případě se popis týká lichých/lícových stran a rubová strana se plete vždy, jak se jeví).



Začátek:
1) nahodit 64 ok, na každé jehlici jich máme 16

2) 10 řad plést patent - střídat 2 hladce / 2 obrace
3) 11. - 14. řada: střídáme 6 hladce / 2 obrace

Vzor:
1. řada: 6 hladce zkřížíme do copu / 2 obrace / 6 hladce / 2 obrace - opakovat celou řadu
2. - 4. řada: střídáme 6 hladce / 2 obrace
5. řada: 6 hladce / 2 obrace / 6 hladce zkřížíme do copu / 2 obrace - opakovat celou řadu
6. - 8. řada: střídáme 6 hladce / 2 obrace
Vzor opakujeme do požadované výšky - přibude ještě závěrečný patent.

Závěr:

14 řad patent - střídat 2 hladce / 2 obrace, v poslední řadě uzavírat. Hotovo!

Výška (počet řad) patentu je na obou koncích zcela variabilní.

________________

 

Z dnešní neděle: při občerstvení po kostele a na zahradě cestou domů.

 

                                              

Šusťáky a návleky na botičky

Myslela jsem, že šicí stroj bude ještě chvilku odpočívat pod stolem, na němž stále stojí vánoční stromek. Začala jsem si všechno pěkně chystat, tu jsem něco promýšlela, tam něco nastřihla... Zkusila jsem použít řezací podložku a kolečko, které jsem pod tím stromkem našla, a jsem nadšená!!! Už jenom to, jak rychlé bylo vyříznout obkreslený střih z papíru, mi stojí za to riskovat, že se kolečko používáním na papír možná dřív ztupí. Taky se mi díky tomu mnohem líp pracovalo s PULem, s nímž nůžky nespolupracovaly úplně nadšeně. Skvělý dárek, milý muži :)

Markétka se ale přesně na Nový rok rozhodla, že přece jenom bude lepší chození než lezení. Tenhle týden jsme byly na první chodící procházce a ukázalo se, že bude třeba stroj z jeho zimního spánku probudit a rychle spíchnout návleky na botičky do kočáru, protože odpočívat se občas musí.

Jediný materiál, který připadal v úvahu, byla zelená mřížkovaná šusťákovina, z níž jsem na podzim ušila kaťata na ven. Do téhle chvíle je Markéta měla na sobě jen jednou, teď ale díky nelednovému počasí přišla jejich chvíle. Střih jsem vzala z Burdy už ani nevím jaké a vůbec Markétě nakonec nepasoval, takže jsem musela hodně rozšiřovat a improvizovat. Kapsy jsou jen naznačené stuhou, myslím, že je Markétka zatím nevyužije, a takhle do nich aspoň nepadá žádná špína. V pase a dole náplety. Délka je podhrnutá s tím, že na jaře budu povolovat, ale obávám se, že už teď je to pomalu namístě.
 

Návleky na botičky jsem nejspíš v životě neviděla, tak jsem usoudila, že ušiju takové hodně volné velké cvičky na gumu :) Triviální věc, ale párala jsem u toho asi třikrát - jako bych u jednoduché věci vypnula mozek. Nějak to dopadlo a dneska jsme na Petříně u kvetoucích macešek (!) ověřily, že to je i funkční.

Fotky šusťáků zepředu nemáme, protože jakmile Markétka zjistí, že je objektem fotografování, vyrazí vší svou rychlostí a vrhne se na fotografa - všechny jsou absolutně rozmazané.

Silvestr v Novohradských horách

Letos byla mezi kamarády k silvestrovskému pobytu vylosována chalupa v Rychnově u Nových Hradů. Krásná krajina a k tomu nádavkem nádherné počasí! Přes den jsme jezdili po okolí, večer vařili různé dobroty, povídali a hráli hry. Šicí stroje stále ještě odpočívají pod vánočním stromkem a navíc se špatně balí do batohu, tak jsem vzala s sebou aspoň vlnu a jehlice, že Markétce upletu stulpničky. Při povídání u krbu se plete tak dobře! Pár řad mi ale ještě zbývá...

První den jsme se vydali do Nových Hradů.
Zámkohrad byl zavřený, tak jsme dovnitř nahlédli alespoň dírou v bráně.

I místní kavárnice mi řekla, že na Silvestra a Nový rok nejspíš budou doma...
Škoda, že na turisty nemysleli víc, nebylo jich tam málo. Mohli jsme tak více pozornosti věnovat místní architektuře a jejím netradičním prvkům ;)

Markétka se na každou procházku tvářila velmi odhodlaně.
Při té odpolední jsme objevili uživatelsky vstřícný přístup pro pěší do jedné z nemovitostí.

Na Silvestra jsme zajeli do Dobré Vody - barokní kostel (Dientzenhofer či Santini?) je vidět zdaleka a určitě stojí za návštěvu, nejen pro krásný výhled do kraje.

I na Nový rok bylo třeba se trochu provětrat. Téměř na dosah jsme měli Žumberk - vesnici jako pevnost. Popisky v mapě zas tak slibné nebyly, skutečnost výrazně předčila očekávání.