Vánoce, polštáře a pravý úhel

Po nějaké době pohrávání si s úplety jsem se těšila zase na kousek rovného šití - u Jitu mě zaujala myšlenka vánočních potahů na polštáře a začala jsem hledat... Stránkami s vánočními látkami jsem listovala už pěkných pár týdnů, ale nakonec mě v poslední chvíli nejvíc zaujala půvabná, tak nějak nevánočně - vánoční kolekce u Sar.
Když jsem látky objednala, začala jsem se těšit - na Vánoce (nejsem moc vánoční typ...). Přišlo to úplně samo...
a pak mě do toho ještě víc zatáhla kamarádka, když mi na facebooku líčila, jaké nakoupila dárky pro sestru a jak se nejvíc ze všeho těší, až jí je bude moct dát. U toho se člověk musel usmívat, vždyť to je přesně ono.

Polštáře byly první šicí věc, kterou se mnou dělala Markétka. Zodpovědně na mě ze své sedačky od svačiny dohlížela, jak látky stříhám, a pak mi při šití stála opřená o nohu, ukazovala na stroj a dělala bvvvv... Když šla večer spinkat, pustila jsem se do ubrusu. Inspirována návodem u Betty jsem se u svých ubrusů rozhodla dělat tyhle pěkné rohy.

Pravý úhel - základ úspěchu :) Království za pravý úhel!! Jak jsem mohla tak dlouho žít
s představou, že na bavlněném plátně osnovní a útková niť svírají pravý úhel?
Zkrátka, místo co bych sedla, párkrát udělala bvvv, přežehlila a hodila na stůl, více než hodinu jsem rovnala, přeměřovala, dostříhávala a špendlila jeden "obdélník". Ani tak to není dokonalé, ale má to rozhodně všechny úhly skoro pravé :)

Když jsem pak povlíkla polštáře a přehodila ubrus přes stůl, na hromádce odstřižků se kromě dalších malých ubrousků a podložek objevil ještě malý medvěd. Nebude k Vánocům. Ráno, až Markétka půjde svědomitě přerovnat polštáře, tak ho tam najde. Už se těším.