Tak tedy dobrá. Velikánská modrá mikina z klasické teplákoviny byla sama o sobě dost nudná, bylo jasné, že tepláčky by dopadly podobně.
Z tmavé látky jsem alespoň přidala kapsy a pak se mi v hlavě neodbytně uhnízdila myšlenka, že tam bude tenhle šnek. Našla jsem ho v jedné
z Markétiných knih a jako většina ilustrací v ní se mi dost líbil a byl snadný k překreslení.
Chystala jsem se tedy na šnečí aplikaci. Představovala jsem si, jak kroutím látkou ve stroji, abych na tmavou látku světlou nití vykroužila ulitu a pak to ještě přišívám na ten úplet, a pomalu jsem začala sama sobě snášet výmluvy, proč to nepůjde. To, že nemám doma vliesofix, byla z těch hloupějších. Když jsem si tu lenost pěkně zargumentovala, rozhodla jsem se pro vyšití řetízkovým stehem.
Zkratka asi nebyla namáhavější, ale rozhodně delší. Když jsem dokončovala poslední stehy, říkala jsem si, že bych aplikace měla našité nejmíň tři... No, někdy můžu udělat závody.
Každopádně Markétě se šnek líbí a je jí nejspíš úplně jedno, jak se tam dostal. A o tom to je ;)
PS. Adventní/vánoční výzdobu jsem letos zatím nějak nedala - ten netradiční adventní "věnec" na pozadí vytvořil můj muž během krátké doby, kdy jsme s malou nebyly včera odpoledne doma. Potěšil mě maximálně :)
Než jsem si fotky zvětšila a koukala na ně "z dálky", tak šnek vypadal jak nakreslený gelovým perem na textil. Hezký šnek!
OdpovědětVymazatnaprosto suprové tepláčky:-)
OdpovědětVymazatAjka