Pro velký úspěch...

Žluté šaty jsme minulé čtyři dny z Markétky téměř nemohli sundat. Ačkoli jindy se dá z jejího šatníku odečítat jídelníček, kupodivu na ně byla velmi opatrná a kromě malé šmoužky hned první den, kterou jsem slíbila vyčistit, byly šaty celou dobu velmi použitelné. Střih stále ležel na stole, a když jsem při hledání čehosi jiného narazila na kus látky, který přesně odpovídal potřebě (dva základní díly a dlouhý pruh na kanýr), přišly pod jehlu zcela mimo pořadí ještě jedny šaty.

Tentokrát úplet. Řešila jsem to lemování. Lemovací gumička mi zpočátku připadala těžká a musím přiznat, že mě napadaly i takové zhůvěřilosti, jako olemovat úplet - tam, kde nevyžaduje pružnost (kanýr, rukávky) - plátěným šikmým proužkem o:) No, nakonec jsem to nespáchala, nejspíš i proto, že bych pro něj musela do galanterie, zatímco lemgumka byla v zásobách. Ale v hlavě mi stejně pořád vrtá, jak by se to asi snášelo.
Lemovací gumička byla vzata na milost i proto, že jsem se včera konečně domluvila se svým strojem na opravdu použitelném pružném stehu. Jako že nejen spolehlivě pruží, ale taky při šití celkem i seriózně vypadá. Jen je třeba šít na první dobrou, párat bych ho rozhodně nechtěla.

Ušití z úpletu snadnější o absenci zapínání (paní učitelky ve školce je budou mít určitě radši ;), v otázce začištění spodní části rukávků jsem nikam nepokročila a nechala to stejně jako minule jenom založené (a ověřila si u kupovaného trička, že to mají taky tak...?) - jen s tím nejsem pořád moc spokojená. A u úpletu bude možná potřeba to nějak zpevnit, jinak by se průramek asi dost vytahoval.

Spokojenost velká, tak možná ten střih na stole ještě nechám :)
Dobrou noc!


Střih na základě Burda Kids 6/2013, mod. 617