Adventní kalendář

Loni jsem ho ještě vypustila, ale letos už mě těší to Markétčino těšení. Od začátku jsem věděla dvě věci: základem budou šité pytlíčky a že do nich nechci dávat moc sladkostí.

V pytlíčkách se tedy schovávají razítka zvířátek (M. dosud zuřivě razítkovala pouze účetnickými razítky mé sestry), sem tam nějaká ta sladkost a poptávané kousky garderoby momentálně oblíbeného miminka.

Miminko nám teď díky doplněnému šatníku bude pěkně ladit s adventním věncem :)

Trochu jsem si lámala hlavu, jak / kam pytlíčky zavěsit. Nakonec mě napadl lepenkový stromek. (Slepila jsem dvě vrstvy obalů od skříní; na dvou místech jsou asi 2 cm podložky, aby se daly zapichovat špendlíky.) Po hodně dlouhé době jsem vytáhla vodovky a štětec.

Místa vpichu špendlíků jsem ještě tak trochu pro parádu podložila zlatavými papírovými hvězdičkami.
Tak uvidíme, co na to Markétka ráno :) Přeju vám všem pokojný adventní čas!

Medvěd kempuje

... v národním parku. Už jen ten název! :) Ze šití Markétiných pyžam malý kousek zbyl, a tak se medvěd schoval taky na jedné mikině pro malého táborníka.

Dělá spoustu věcí - spí ve spacáku ve stanu, svítí si baterkou, chodí s batohem a kompasem, poslouchá rádio, loví ryby, opéká buřty a občas taky hraje na schovávanou. Nejraději do kapsy...

To, že jsem spodní okraj měla přišít dvojjehlou, a ne jen jednoduše, mi došlo až po focení. No, není každý den posvícení. Hlavně, že došlo!
Aplikace jsem tentokrát zkusila přišít stehem, který jsem pro sebe okamžitě označila jako známkový.

Schovávaná pod kapucí...

.... i v kapuci.

Hezké táboření!

Střih: mix z Ottobre

Pro dvě malé hudebnice - tašky na noty

Jediným zadáním byl rozměr - aby se vešly složky s notama. Pak rychlá konzultace nad látkou, veselá a nepřehlédnutelná ikeová Fredrika byla na skladě a hlavně vyhovovala svou pevností. Žádná pevná výztuha (chtěla jsem na váze ušetřit každý gram), jen podžehlení. Každá taška s jiným zipem a barevně odpovídající podšívkou s dvěma vnitřními kapsičkami.

Nejsem žádná zkušená taškářka, některé závěrečné kroky byly dost výzva. Nakonec se ukázalo, že hlavně bylo třeba přestat se bát. Jednotlivé komponenty jsem měla udělané víceméně razdva, ale sesazení jsem
s obavami pořád odkládala. Ukázalo se, že zbytečně. V pravou chvíli jsem od babičky dostala bonus - přinesla z kostelní burzy velkou špulku jakési nepřetržitelné bílé niti. Na to sesazování, připevnění popruhu atd. geniální věc. Pak jsem si ji našla jako Synton 40 - obuvnická nit přesně i na takové věci jako tašky a spol.. Tak snad fakt vydrží. Rozhodně chci zkusit některé její varinaty i na jiné exponované švy v naší domácnosti.

Smile

Už od dob pyžamové párty bylo domluveno, že jedno další pyžamko bude ze smajlíků - Markétka si je zamilovala na první pohled. Když jsme teď začaly mluvit o tom, že by byla potřeba taky jedna teplejší čepice, zase ukázala na smajlíky. Koneckonců, taková kombinace se může hodit.
Myslela jsem si, že na oboje ten půlmetřík (i když tentokrát neruličkový) bohatě stačí,
ale bylo to tedy o fous. Naštěstí správným směrem.

Markétka za dobu svého modelkování získala k této profesi osobitý přístup.

Čepici (podloženou fleecem) jsem chtěla fotit venku, tak jsem jí dala do ruky i tenký klobouk, ať se jí pak
v tom horku nepotí hlava. Výsledek níže.

Užijte si krásný jarní listopad!

Krtek na cestách

Markétka pořád krtka oblibuje, tak nebylo co řešit, aspoň malý kousek byl třeba. Tahle varianta je krásně vesele barevná, značný rozdíl oproti předchozím tmavším látkám s motivem hledačů pokladů. Ale jak jsem předtím řešila tu určitou tmavou nevýraznost, teď jsem řešila, jak naložit s tou jásavou zelení :)
Nakonec jsem usoudila, že pod obličej se to světlounké Markétce moc nehodí, takže bylo jasné, že přijde na rukávy ... a kapsy.
Znovu jsem sáhla po osvědčeném střihu z pirátích šatů. Zdá se mi, že ta tenká teplákovina se na šatečkách tak nějak lépe nesla, ale i takhle z tenkého úpletu to jde. Látku do kombinace jsem původně zamýšlela úplně jinou, ale naživo mě přesvědčila tahle červená (v reálu je trochu tmavší, než na fotkách). Měla jsem jí půlmetrový balíček, tuším, že se Stoffmarktu, a protože tím pádem na délku kousek chyběl, pořád jsem kombinovala, jak, resp. čím to nastavit. A vůbec se mi to nezdálo. Tahala jsem tu bielastickou látku všemi směry a nakonec jsem se - s trochou mravenčení v zádech - rozhodla střihnout šaty napříč (i při vzpomínce na jeden typ svetrů, který se taky pletl takhle vodorovně). Při šití se to chovalo naprosto spořádaně, uvidíme, co to udělá při praní. Každopádně, pokud by to bylo v pohodě, výrazně se tím rozšiřují možnosti použití půlmetrových ruliček :)

Markétka byla velmi spokojená a dokonce šaty vylosovala na focení ve školce. Tak jsem zvědavá,
jak se s nimi popasovala profesionální fotografka :)

Střih Ottobre 1/2015

Říjnový pel-mel

Moc mi ten podzim nesvědčí. Naštvané dutiny se nejspíš odnaštvou s prvním pořádným mrazem, v horším případě s prvním jarním dnem. Ale přes to všechno, jakmile se ztratí inverze a vykoukne sluníčko, nadšeně brouzdáme s Markétkou po kopcích a obdivujeme přehršle barev a tvarů. Přece jenom je krásný :)

I u šicích strojů to po dodělání kabátku bylo pestré - žádný pořádný projekt (ty ne-trpělivě podupávají na seznamu), ale spousta oprav, úprav, dodělávek a drobností. Třeba klobouk, aby máma s těma dutinama nechodila bez pokrývky hlavy. Kytičku jsem odkoukala u Rukodělky, ale musím ještě potrénovat.
(Ten návod tam někde je, ale dalo mi práci se tam proklikat a teď už to zase neumím najít.)

Podobný klobouk jsme vyrobily i babičce, která si ho objednala asi před rokem a půl (některé věci na seznamu čekají OPRAVDU trpělivě...).

Pak taky nějaké sukně do nápletu pro mámu. Jednu z podobné teplákoviny, jako má Markéta tepláky.
Super pohodlná, ale obecně to na sukni nejspíš není nejlepší materiál.

Druhá sukně ze svetroviny - vylovila jsem ten zbytek ve slevách u Mráze a řekla si, že je čas ji vyzkoušet. Šila se dobře a krásně hřeje, tak proč ne. Částečně z pohodlnosti jsem na ni poprvé naostro aplikovala overlockovou patku pro slepý steh. Lajk.

Pro Markétu medvídkové povlečení. Látku jsem v šicích prvopočátcích koupila na povlečení do postýlky, jenže jsme ho nějak nepotřebovali, pořád jsem šila pytle. Na velkou deku už nestačila, bylo třeba nějakou kombinaci. Vybraly jsme s M. hvězdičky, večer jsem se do toho pustila... a ráno jsem tam jela znova pro další půlmetr. Další úkol do seznamu bude osvěžit si základy matematiky.

Chvilku jsem přemýšlela o zapínání na zip, ale vyhrály knoflíky. Tentokrát zipová patka nestávkovala ani vteřinu a automatika tak pěkně šlapala, že se u toho dalo pít kafíčko. Klidně bych jich šila ještě pár.

U jiného koupeného povlečení bylo třeba předělat polštář - formát 70x90 Markéta asi ještě dlouho neužije. Takže jsem z velké růžové plochy se dvěma sovama uprostřed udělala malou růžovou plochu se dvěma sovama uprostřed. A co že je dál na tom seznamu? ...
Krásný listopad přeju!