Ve svátek

17. listopadu jsme se i s naší hlídačkou a teď už hlavně kamarádkou Jitkou vydali na výlet. Vlakem samozřejmě (potřebujete-li namotivovat Filipa, řekněte mašinka). Podle předpovědi nás čekal slunečný den se studeným ránem. Baže tak, bylo.

Ale sluníčko získávalo na síle a vesele si pohrávalo se stíny.

Prošli jsme Zadní Třebaní a svatojakubskou cestou vystoupali do sedla - byl tam!

Přístřešek u výhledu byl obsazený, ale za tu chvíli se tak oteplilo, že v závětří u lesa bylo jak ve slunečních lázních.

Cestou k hradu vzala foťák do ruky Markétka...

a dokonce se jí podařilo zachytit naše osvícení.

Ke hradu nám v tu chvíli zbývalo asi pět minut, ale vysmátý Filip vprostřed té cesty poprvé v životě prohlásil: "Já chci spinkat!" a na nádvoří už spal jako dřevo.

Hrad byl krásný a hlavně skoro prázdný! Ale nejlepší bylo stejně to prolejzání po ježcích u karlštejnského řopíku. Když potom ještě jeli kolem koně, výlet byl prohlášen za povedený :)