Dala jsem si to jako dárek k narozeninám. Po různých odkladech v minulosti to na potřetí vyšlo a vyrazily jsme s mou sestrou na výlet do Drážďan. Předpověď počasí nestála ještě večer za moc, ale ráno před odjezdem se tvářila o chlup lépe a poté, co jsme na hraničních horách projely výraznou srážkovou frontou, se před námi vyloupl nečekaně krásný den - to asi k těm narozeninám :)
Dorazily jsme po deváté, takže jsme ještě stihly pohodlně zaparkovat (během dne bylo v blízkém okolí přeplněno) a s posledními kapkami doznívajícího mrholení jsme přicházely k Altmarku. Do oficiálního začátku ještě pár minut zbývalo, ale trh už byl v plném proudu.
Udělala jsem začátečnickou chybu a uvízla hned u prvního stánku s nastříhanými ruličkami úpletů
(0,5 x 140 v ceně 4 €). Lidí ještě nebylo tolik, viděla jsem a dosáhla, kam bylo potřeba, a na tu chvíli jsem byla úplně ztracená. Vybírání, kombinování, porovnávání, dolaďování, pak vybírat jiné a znovu se vracet
k těm původním... Bylo toho tam spousta a určitě jsem zdaleka neviděla všechno. I tak jsem hned od tohoto stánku odcházela s velkou taškou a výrazně lehčí peněženkou.
U jiných stánků byla metráž, často ve velmi vlídných akčních cenách (jersey od 5 € / metr), a já obdivovala zručnost a rychlost těch, kteří látky stříhali. Kmitali tak, že jsem si nedovedla představit,
že by ten zápřah měli vydržet do šesti hodin večer. Ale půl hodiny po začátku to zatím všichni zvládali
s úsměvem a nezapomínali každému popřát radost z šití a hezký den.
Rozdělily jsme si prohlídku na dvě části - po necelých dvou hodinách (to už na trhu bylo tolik lidí, že vybírání přestávalo být zábava a občas začínal i mírný boj) jsme nabyté poklady odnesly do auta a šly si prohlédnout město. Najedly jsme se, daly si kafíčko,a když už jsme byly přiměřeně uchozené a plné dojmů, prohlédly jsme poslední třetinu stánků. To už to
s počtem lidí bylo o něco lepší a ukázalo se, že co ráno bylo probrané, prodejci leckde doplňovali, takže jsem nakonec v klidu našla i svou vyhlídnutou teplákovinu.
Musím říct, že jsem si trh opravdu užila. Líbila se mi možnost vidět naživo spoustu látek, které znám
z e-shopů. Někdy je rozdíl v dojmu obrovský. Pokud člověk vybíral v ruličkách a zbytcích, těšila mě nepřeberná možnost kombinování. Hodně se mi líbily některé vzorované teplákoviny. Samozřejmě možnost ke všemu hned vybírat nitě a jakékoli příslušenství pěkně za denního světla. U několika stánků se dalo dokonce platit kartou (někde s omezením nad 15 €, někde zcela bez omezení) - ale je mi jasné, že to asi při všem tom provozu dost zdržuje.
A zdálo se mi, že úplety obecně vedou. I ostatních látek tam byly mraky, ale řekla bych, že byť tam pár opravdu zajímavých stánků bylo, např. patchworkářům by to asi bylo málo :)
Uff, to je nějakého psaní... (mnohé zajímavé postřehy zase z jiného úhlu najdete u článku z podzimního trhu u Susu Sufika tady).
Pokud máte čas a chuť, pojďte se ještě projít starým městem:
Před nedávno znovupostavenou Frauenkirche jsou stále rozbořené základy čtvrti Jüdenhof - neumím si představit, že ještě v devadesátých letech (padesát let po válce) stály na náměstí ruiny zcela zbořeného kostela... Interiér mě překvapil, je hodně světlý a hodně pastelový... ne úplně můj šálek čaje, ale kupole je opravdu obdivuhodná. Nemohla jsem minout upomínku na téměř dvorního skladatele našeho malého kostelního sborečku (vlastně se tam nemělo fotit, podle toho to vypadá...).
Koní, kupolí a zlacených soch bylo na starém městě dost.
Na zastřešeném zámeckém nádvoří se subtropickým klimatem to vypadá, že Harry Potter
právě přijíždí do Bradavic.
- na kůru probíhala zkouška místního (zjevně schopného) chrámového sboru.
Tenhle interiér mne zaujal mnohem víc. Od počátku jsem se chtěla podívat i na věž, ale po dopoledním nezdaru jsme odpoledne dorazily pár minut po zavíračce (pro věž bohužel už ve 14.30). Místo očekávaného pohledu shora dolů tedy alespoň záběr zdola nahoru.
Domů jsme dojely na minutu přesně 12 hodin poté, co jsme ráno startovaly. Totálně unavené, ale spokojené
a úplně vylátkované. Jestli jsem o nějaké látce ze svého výběru po nákupu trochu pochybovala, byla to ta bleděmodrá berušková. Když ale dotyčnou hromádku viděla Markétka, okamžitě určila, která se jí nejvíc líbí: "Ty beušky!"
Hezký nový týden všem! :)
