a nebudu moct sedět u šicího stroje ani u jiné domácí práce. Tenhle kabátek (díky, že je volně k dispozici!) mě okouzlil, jak jsem na něj narazila. Hned na náš první "stavební" pobyt jsem odjížděla vybavena pestrobarevnými klubíčky (paní v galanterii na mě zprvu koukala dost nedůvěřivě, ale když jsem konečně domixovala, spokojeně kývla hlavou) a vytisknutým návodem. Po třech týdnech jsme se vracely a na klubíčka nikdo ani nesáhl. Respekt byl velký.
Šumava mi svědčí, v Hošticích jsem se odhodlala. Barvy mě bavily, ale počítání ok u sedla bylo trochu
o zblbnutí. Když jsme se vracely a já hotové sedlo ukázala manželovi, pobídl mě, ať to rychle dodělám, než z toho malá vyroste. Zkusila jsem jí to přehodit a v nezkušenosti s tímto střihem jsem totálně zpanikařila. Několik hodin jsem různě párala a zachraňovala... pak jsem se vrátila k původnímu a smířeně si začala zvykat na myšlenku, že to raději dodělám, jak má být, a kabátek bude nosit nějaká menší slečna.
Postupně se začalo ukazovat, že to zas nebude tak ztracené. Práce šla už hezky od ruky a jak řad přibývalo, na Markétce se to stále lépe usazovalo. Nebýt toho, že jsem rukávy dvakrát předělávala a nově vymýšlela, aby mi vyšly barvy, bylo by hotovo mnohem dřív. Ale to zrovna nebylo na zahradě tak krásně :)
Poznámka k návodu:
při přechodu ze sedla na vzor je třeba trochu matematiky - 2 oka jsou řekněme nejasná (z hlediska počtu, nikoli techniky) a rozpočítávala jsem to snad pětkrát. Ale když už víte, že odtud vítr vane, dá se to splavně vyřešit.
Malinko vlastních úvah je třeba i při dělání rukávů u menší velikosti (počet řad atd. - ale to koneckonců může být individuální).
A pro nezkušené jako jsem já: kupte dost materiálu. Celková spotřeba v podstatě souhlasí, ale čím víc barev, tím větší rozptyl. (Nemluvě o tom, že jsem do poslední chvíle netušila, jak to vlastně s barvami chci udělat.) Jednu tmavou fialovou jsem dokupovala. Když jsem dodělávala rukávy a nevycházelo mi to, šla jsem dokoupit další. Už nebyla a asi nebude a sehnat se dá v Břeclavi :o) Naštěstí i tam dosáhne ruka mé kamarádky, tak zřejmě Markétce během zimy ještě nějakou řadu k rukávu přiháčkuju. Takhle je to jen tak tak :)
