čtvrtek 29. prosince 2016

Triko z divočiny

Kamarádka si přála ušít triko, snad pro synovce, a dodala látku, která mě nadchla. Taková tenká teplákovina, skoro to je až silné slovo - prostě silnější úplet s obloučky v rubu. Skvělá barva, a ta zvěř! Potěšení na mé straně. A Ředkvídovi aspoň chvíli konečně nebyla zima na hlavu.



























Střih: Ottobre 1/2015, mod. 9

pondělí 19. prosince 2016

Páv

Když jsem publikovala obrázky našeho rychloandělího kostýmu, netušila jsem, že za pár hodin přijde Markétka do naší ložnice v akutním stadiu laryngitidy :( Nakonec nám běhal andílek aspoň doma, ale smutek zůstal... už se těší, že tedy za rok.

Na vánoční kostelní besídku na ni připadla role (pyšného) páva. Napřed jsem vůbec netušila, pak mě nakopla kamarádka, která pro inspiraci poslala fotky, kde byla černá škraboška. U Stoklasy jsem nakonec vybrala krásně kovově modrou... a pak už se to tak nějak urodilo. Pár kousků v příslušných barvách ze zbytkárny u Mráze (úžasné, že měli zrovna takhle příhodný satén!), pár barevných drátků, zlatá barva ve spreji (to byl nakonec největší nepřítel - velmi to oživila, ale něco na to nalepit nebo nažehlit bylo v podstatě nemožné - a našívat se mi ta kolečka fakt nechtělo :o), trocha prádelní gumy.





Tunička je navlečená na kulaté gumičce. Ta modrá aninevímjaká látka je nádherně splývavá, ale šít z toho je za trest. Neuměla jsem to rovně ani uříznout! (Řez podle pravítka se vzápětí zvlnil jako had... no, už je mi zase jasnější, že ještě hodně dlouho potrvá, než budu moct říct, že umím šít... úplety a plátýnko a soft jsou zjevně jen ta laskavější strana mince).

Ocasní péra jsou nahoře našitá na gumu (vlastně by stačil i tkaloun), aby se to přiložilo na krk a v podpaží protáhlo a svázalo na zádech.








Na poslední fotce už je páv trochu uondaný a v zaujetí dárečky si neuspořádal chvost...
Musím přiznat, že jsem fakt ráda, že kostým tentokrát nezůstal ve skříni. Zdá se, že po více než dvou měsících jsme, díky Bohu, všichni zdraví. Tak snad vydržíme aspoň do Vánoc :)

sobota 17. prosince 2016

Sukýnkový





Sukýnky se u nás během podzimu staly nedostatkovým zbožím. Naše princezna, která musela mít na sobě pořád něco, co se aspoň trochu točí, neměla jedinou. Pak jsem spolu s čarodějkami ušila sukýnku, kterou asi měsíc nadšeně nosila.































A pak se mi ji podařilo zničit :( nepěkně se přibarvila a pokus o záchranu skončil naprostým fiaskem. Máme skoro bílou lítací zahradní... Takže stav sukní opět na nule. Jeden týden v listopadu jsem tedy několik večerů sedala ke stroji a neodešla, dokud se nevyloupla sukně. Jako první puntíčkatá náhrada srdíček.



























Vyloženě bezpečnostní vzor je na sukni s želvičkama - nedovedu si představit flek, který by na tom byl nějak výrazně vidět (= !!!). Střih od oka, aby se to dole taky pořádně zatočilo.



























A do třetice podobná, ale žlutá. Tahle látka je pro mne záhadou. Kupovala jsem ji ve výrazné slevě s vidinou lacláčků pro roční Markétku, no, trochu mi od té doby vyrostla. Látka je bavlněná, velmi příjemná, splývavá, ale přitom docela silná a teplá. Na první dobrou vypadá jako manšestr, ale nemá stříhaný vlas - zajímalo by mě, co to je zač. Tady je asi nejlíp vidět z lícu:



























A tady z rubu:



























Tak pokud někdo víte, jak se jí říká, budu ráda za info.
Všem vám přeju klidné ty nadcházející dny!

neděle 4. prosince 2016

Rychloandělice

Projmete starší bílé triko, přistehujete poděděné ustříhnuté pruhy záclon, z odstřižených obloučkových okrajů fleecové deky z Ikey vykroužíte a připíchnete křídla, sešijete prádlovou gumičku a přišijete hluboko v pokladech tety Petry nalezenou stříbrnou hvězdičku... a za pár desítek minut je jedno šťastné andílče na světě.
































































































Uff. Buď požehnány schraňované zbytky. Tak ať si to zítra všechna děťátka pěkně užijou!